ZA DOLOVÁNÍM STŘÍBRA SE ŽÁCI ROZJELI NA PŘÍBRAMSKO

V hornickém muzeu v Příbrami byla pro žáky připravena prohlídka „Ševčinského dolu“ doplněná odborným výkladem. Mladí návštěvníci se tak mohli seznámit nejen s historií hornicko-hutnické činnosti na Příbramsku, ale také s tradičními řemesly a průmyslem dané lokality. Dozvěděli se, jak v Březových horách probíhala těžba již ve středověku, a jak se tato činnost proměňovala v průběhu jednotlivých století. Nechyběla rovněž připomínka těžby uranu v Příbrami a okolí po roce 1948. V jednotlivých expozicích měli žáci jedinečnou příležitost seznámit se s nejstaršími písemnými dokumenty potvrzujícími provozování důlní činnosti na Příbramsku, jednotlivými nástroji používanými při dolování, hornickými uniformami či existencí montánního učiliště z roku 1849, pozdější báňské akademie a Vysoké školy báňské.

Součástí prohlídky areálu „Ševčinský důl“ byla návštěva 37 metrů vysoké Ševčinské věže, ze které se nabízí pohled na cely hornický areál Březových hor a do širokého okolí. Při procházení strojovnou si žáci mohli povšimnout unikátního důlního kompresoru z roku 1928 a hasičské stříkačky Báňského ředitelství Příbram z roku 1885. Zajímavá byla rovněž prohlídka mineralogicko-geologické expozice s vystavenými vzorky z březohorského stříbrnorudného revíru, uranového ložiska a podbrdské železářské oblasti. Po zhlédnutí areálu A „Ševčinský důl“ se žáci přesunuli k dolu Anna, kde si prohlédli cáchovnu a důlním vláčkem projeli 260 metrů dlouhou Prokopskou štolu, která směřuje k ústí jámy Prokop z roku 1832, nejhlubší šachtě revíru Březových hor.

            Prohlídka části příbramského hornického muzea v Příbrami přiblížila žákům způsoby dolování draných kovů na Příbramsku od doby nejstarší a až do 20. století. Získali tak představu, jakým způsobem se mohlo těžit zlato nacházející se v dolech v okolí Kasejovic a jaký význam měla těžba pro dané lokality.

            Z Příbrami se žáci přesunuli do nedalekých Lešetic, kde pro ně byla připravena prohlídka památníku Vojna doprovázená odborným výkladem. Památník v letech 1947 – 1949 fungoval jako tábor pro německé válečné zajatce. Od roku 1949 do roku 1951 posloužil totalitnímu komunistickému režimu jako tábor nucených prací a následně jako vězeňské zařízení pro politické vězně z let 1951-1961. Žáci se tak seznámili s tím, kdo to byli političtí vězni, z jakého důvodu byli tehdejším politickým režimem odsouzeni a jak vypadal jejich pobyt v pracovním táboře. Jednotlivé expozice umístěné v zrekonstruovaných objektech tohoto vězeňského zařízení přiblížily žákům práci vězňů v uranových dolech. Nechybělo nahlédnutí do ubytovacího zařízení, cel určených pro potrestané vězně, ošetřovny či „kulturního centra“. V prostorách památníku Vojna je k nahlédnutí místnost, ve které se na zdi nacházejí jména obětí politických procesů z 50. let. Po chvilce hledání tak bylo možné najít jméno Milady Horákové, Záviše Kalandry či Stanislava Broje.

            Exkurze na Příbramsko byla doplňující formou výuky pro žáky druhého stupně kasejovické základní školy s důrazem na uplatnění interdisciplinárních vazeb v předmětech přírodopis, zeměpis, dějepis a výtvarná výchova. Z projektu „Poznáváme svůj kraj“ byly žákům hrazeny finanční náklady spojené s realizací této exkurze.